Pokud podnikatelé v rámci přeshraničního obchodu narazí na zkratku CISG, nemusí se obávat, že za rohem číhá tajný agent. Spíš se setkají s pojmem „Vídeňská úmluva“ – tedy Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (Convention on Contracts for the International Sale of Goods, zkráceně CISG).
CISG je mezinárodní úmluva, která stanovuje pravidla pro kupní smlouvy uzavírané mezi podnikateli se sídlem v různých státech, které jsou jejími smluvními stranami (aktuálně 97 zemí včetně ČR a většiny evropských států). Aplikuje se také v případech, kdy by se na smlouvu měl použít právní řád státu, který CISG přijal – například při smlouvě mezi českým podnikatelem a subjektem ze státu, který CISG nepřijal (např. Spojené království), pokud si strany dohodnou, že se smlouva bude řídit českým právem. Aplikace CISG v takovém případě nastupuje automaticky, pokud ji strany výslovně nevyloučí.
CISG se neaplikuje například na nákup zboží pro osobní potřebu, nákup elektřiny, cenných papírů, lodí nebo letadel, a v dalších případech, které sama výslovně vylučuje.
Úmluva obsahuje komplexní úpravu práv a povinností stran – od uzavření smlouvy přes její plnění až po následky vadného plnění (např. náhradu škody). Naopak otázky platnosti smlouvy a vlastnického práva ponechává v gesci národních právních řádů.
Strany mohou aplikaci CISG vyloučit, ale musí to udělat výslovně. Samotné podřízení smlouvy českému právu nestačí – pokud není CISG vyloučena, použije se, neboť její pravidla jsou s ohledem na mezinárodní charakter smlouvy v dané oblasti přednostně aplikovatelná.
A co může být ještě překvapivější? Například čtyřletá promlčecí lhůta, která vyplývá z další mezinárodní úmluvy – Úmluvy o promlčení při mezinárodní koupi zboží. Ta se vztahuje na obdobné případy jako CISG, ale má méně signatářů. Mezi nimi však najdeme Česko, Slovensko nebo Polsko.
Mezinárodní obchod může být napínavý jak detektivka. A co teprve, když máte v patách CISG….