Od 1. ledna 2026 je účinný zákon č. 268/2025 Sb. (v médiích často označovaný jako „rozvodová novela“), který zasahuje do rozvodového řízení, rozhodování o dětech i do pravidel pro výživné a přináší tak po delší době znatelnou proměnu rodinného práva. Cíl novely je zřejmý. Zrychlit a zjednodušit postupy, snížit napětí a konflikty mezi rodiči, a ještě tak více stavět na dohodě rodičů. To vše při zachování jedné ze základních „manter“ rodinného práva, a sice ochrany nejlepšího zájmu dítěte.
1) Rozvod aneb více motivace k dohodě a méně „pitvání“ příčin rozvratu manželství
Novela zavedla jasnou preferenci a současně prakticky zvýhodnila manžele, kteří se dokáží dohodnout. Z pohledu splnění „kvalifikačních“ požadavků pro rozvod manželství zůstává podmínka, aby manželství trvalo alespoň 1 rok. Odpadá však dřívější požadavek, aby manželé spolu nejméně 6 měsíců nežili, tzn. netvořili manželské či rodinné společenství.
Znatelný praktický „bonus“ smluveného rozvodu je i v rovině procesní. Soud totiž může v dohodnutých případech častěji upustit od výslechu manželů a jednat i bez jejich osobní přítomnosti.
U běžného (sporného) rozvodu se zároveň nově zpravidla nezjišťují příčiny rozvratu manželství. Zkoumají se jen ve výjimečných situacích (typicky pokud manžel, který návrh nepodal, tvrdí zákonný důvod pro zamítnutí návrhu na rozvod manželství).
Do motivace k dohodě manželů se promítá i nová úprava soudních poplatků. Nesporný (smluvní) rozvod lze stále pořídit za 2.000,- Kč; za nesporný rozvod si však manželé připlatí částkou ve výši 5.000,- Kč. Pokud však manželé dostanou během řízení rozum, a nakonec dospějí k dohodě, soud jim rozdíl v soudních poplatcích vrátí.
2) Péče o dítě: konec nálepek „výlučná/střídavá“, důraz na rozsah péče, spojení řízení
Nově se v občanském zákoníku nepracuje s pojmy střídavá/výlučná/společná péče jako s kategoriemi, o které se vede „boj“. Za základní tezi je tak pojata skutečnost, že dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů a rodiče mají právo na rovnocennou péči o dítě.
To ale neznamená automatické pravidlo rozhodování o péči tzv. „50 na 50“. Pokud se rodiče nedohodnou, soud určí rozsah péče každého rodiče podle nejlepšího zájmu dítěte. A tato škála může pořád dosahovat hodnot od výrazně nerovnoměrného uspořádání až po rovnoměrné rozdělení péče. Vše totiž vždy záleží na konkrétních okolnostech dané věci.
Zásadní je proto dohoda rodičů. Dohodnou-li se, může soud rozhodnout, že dítě zůstává v péči obou rodičů, aniž by rozsah péče detailně určoval.
A v případech, kdy je to potřeba pro ochranu dítěte, může soud nově přesněji vymezit podmínky péče. Například kde rodič smí/nesmí o dítě pečovat nebo kdo při péči smí/nesmí být přítomen. Prakticky to posiluje trend v tom smyslu, že se nehledá „správná nálepka“, ale funkční režim pro konkrétní dítě.
Ze zákona také dochází ke spojení řízení rozvodového a řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Napříště se tak zmíněné záležitosti (až na výjimky např. z důvodu velkého konfliktů rodičů) budou řešit již v rámci jednoho řízení.
3) Nepřímý styk a právo na informace
Je také výslovně zakotveno, že nežijí-li rodiče spolu, má po dobu, kdy jeden rodič o dítě pečuje, druhý rodič právo na nepřímý styk s dítětem (prostřednictvím telefonu, videohovoru apod.) a právo na informace o dítěti v přiměřeném rozsahu. V zájmu dítěte může soud tento nepřímý styk i právo na informace upravit a určit jejich podmínky.
Zároveň platí, že rodiče se musí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k druhému rodiči. Dlouhodobé či opakované bezdůvodné bránění péči o dítě může být důvodem pro nové soudní rozhodnutí.
4) Rodičovská odpovědnost; výslovný zákaz tělesných trestů
Novela do definice rodičovské odpovědnosti doplňuje, že péče o dítě zahrnuje péči o jeho vývoj bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření. Zákon zároveň výslovně uvádí, že právě takové jednání se dotýká lidské důstojnosti dítěte.
5) Prozatímní rozhodnutí místo „rychlých“ předběžek
Novela zavádí institut prozatímního rozhodnutí o poměrech dítěte jako procesní nástroj dočasné úpravy. Záměrem je, aby se (tam, kde je to možné) posílilo právo obou rodičů být slyšen a omezily se situace, kdy se věc „překlopí“ jen na základě jednostranných tvrzení. Zároveň zůstává prostor pro rychlý zásah v naléhavých případech.
6) Výživné – zpřesnění, práce s budoucností a nově postoupení pohledávky na výživném
Základní kritéria se nemění. Vychází se z odůvodněných potřeb oprávněného a z možností, schopností a majetkových poměrů povinného. Novela však doplňuje několik důležitých výkladových vodítek. Při hodnocení odůvodněných potřeb oprávněného se výslovně přihlíží i k jejich budoucí změně, lze-li ji rozumně určit (např. nástup do školy, přechod na SŠ apod.).
U povinného rodiče se zřetelněji pracuje s „potencialitou“. Zkoumá se, zda příjem rodiče odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vzdělání, kvalifikaci a situaci na trhu práce; a také zda se bez důležitého důvodu nevzdal majetkového prospěchu.
Pro případy neplacení výživného přibyly dvě praktické novinky. Po dobu prvních 6 měsíců prodlení lze požadovat úrok z prodlení z dlužného výživného ve zvýšené sazbě 2,5 promile denně (pak v zákonné výši). Současně lze za úplatu postoupit splatnou pohledávku výživného, o které rozhodl soud. Transparentnost má zajistit povinná bezhotovostní úhrada úplaty, přičemž postupník nabývá pohledávku až úplným zaplacením úplaty. Postoupení pohledávky „pod cenou“ je možné jen se souhlasem soudu.
Zákon současně chrání postupitele (tedy rodiče postoupivšího pohledávku na výživném). Rodič neručí za dobytnost a u výživného pro nezletilé dítě za určitých podmínek neodpovídá ani za samotné trvání pohledávky, pokud postupník mohl vědět o nejistotě či její nedobytnosti.
V praxi může tento nástroj dávat smysl typicky tehdy, když je povinný rodič objektivně solventní, ale výživné odmítá platit (např. z důvodů nevypořádaného sporu s exmanželkou) a oprávněný rodič potřebuje stabilizovat „cash-flow“. Nicméně, jako všechny novinky, i u této není jisté, jak se v praktické rovině osvědčí.
7) Poplatky za odvolání a přechodné dopady
Novela zavedla poplatek 3.000, – Kč za odvolání ve vybraných věcech péče soudu o nezletilé (typicky péče a výživa) a 5.000, -Kč za odvolání proti rozhodnutí v řízení o rozvod manželství. Současně platí, že „starší“ rozhodnutí o výlučné/střídavé/společné péči vydaná do 31. 12. 2025 zůstávají v platnosti. Podle nové úpravy se bude postupovat typicky až při změně poměrů.
A co z toho plyne pro praxi?
Nejvíce času i emocí šetří kvalitní dohoda rodičů (konkrétní úprava péče, předávání dítěte, nastavení komunikace rodičů navzájem a rodičů spolu s dítětem, sdílení informací, dohoda o výživném a úhradě mimořádných výdajů (tábory, školní pomůcky atp.). U manželů k tomu navíc přistupuje dohoda o majetkových poměrech manželů, bydlení a případné vyživovací povinnosti.
U výživného se víc vyplatí myslet dopředu (předvídatelné změny potřeb) a mít nastavené transparentní a prokazatelné placení výživného. Je kladen důraz i na realistické posouzení výdělečných možností povinného rodiče.
Pokud druhý rodič dlouhodobě neplní, přibývají nástroje (zvýšený úrok v počátku prodlení, možnost postoupení pohledávky na výživném). Vždy ale při dodržení zákonných podmínek.