Česko vs. Polsko: Rozdílné přístupy podpory inovací
V Česku funguje od roku 2005 tzv. daňová úleva na výzkum a vývoj (R&D Allowance).
Ta umožňuje odpočítat od základu daně náklady na výzkum – tedy podporuje fázi investic. V praxi může být odpočet až ve výši 100% kvalifikovaných nákladů a také 10 % nárůstu nákladů na R&D oproti předchozímu zdaňovacímu období.
Komercializace výsledků výzkumu (např. prodej licence) je však zdaněná podle standartních pravidel.
Naopak polský IP Box motivuje ke komercializaci inovací, díky snížení daňové sazby z daných kvalifikovaných příjmů na 5%. Je tedy možné zorganizovat strategii tak, že např. česká firma založí dceřinou společnost v Polsku a tam bude dále vyvíjet R&D činnost a následně uplatní slevu na dani „IP Box“ na příjmy z prodeje či licencování svých technologií.
Kromě toho, je možné zmínit také obecnou sníženou sazbu daně z příjmu právnických osob, a to 9% sazbu pro malé daňové poplatníky a zahajující činnost (tato snížená sazba je omezena limitem příjmů ve výši 2 mln EUR).
Jak funguje polský IP Box
IP Box lze uplatnit na příjmy z tzv. „kvalifikovaných práv duševního vlastnictví“ (dále jen „Kvalifikované IP“). Patří zde osm kategorii:
- patenty,
- užitné vzory,
- průmyslové vzory,
- topografie integrovaných obvodů,
- patent pro léčivý přípravek nebo přípravek na ochranu rostlin
- registrace léčiva,
- právo ke šlechtitelským výsledkům (nové odrůdy rostlin)
- autorské právo k softwaru.
Ke konkrétnímu Kvalifikovanému IP je možné využít režim IP Box pokud poplatník toto právo duševního vlastnictví sám vytvořil, vyvinul nebo zdokonalil v rámci své výzkumné a vývojové činnosti a požívá právní ochrany (např. registrace patentu, software chráněný podle autorského práva).
Zdanění 5% sazbou je možné v případě příjmů vyplývajících z:
- Licenčních poplatků (např. licenční poplatky za software).
- Prodeje Kvalifikovaného IP (např. prodej patentu).
- Příjmu z Kvalifikovaného IP zahrnutého v ceně produktu nebo služby (např. model Software as a Service)
- Odškodnění za porušení Kvalifikovaných IP (odškodnění získané soudně či arbitráží, za porušení např. autorských práv).
Polské orgány finanční správy vyžadují, aby podnikatel prokázal propojení mezi náklady na vývoj a příjmem z Kvalifikovaného IP – tzv. koeficient Nexus. Ten určuje, jak velká část zisku může být zdaněna sníženou sazbou daně. Je tedy třeba vést podrobnou evidenci nákladů a příjmů k jednotlivým Kvalifikovaným IP, včetně výzkumu zadaného propojeným subjektům.
Aby podnikatel mohl preferenční sazbu uplatnit, musí tedy:
- Provádět výzkum a vývoj s výsledným vytvořením Kvalifikovaného IP,
- vlastnit práva k tomuto Kvalifikovanému IP a mít pro něj právní ochranu,
- vést podrobnou evidenci nákladů a příjmů k jednotlivým Kvalifikovaným IP.
Příjmy, které nelze danit preferenční sazbou dle IP BOX, budou zdaněny podle standartních sazeb daně z příjmu.
Slevu na dani lze uplatnit v až ročním daňovém přiznání – během roku se průběžně platí zálohy (např. 19 %), a po vypořádání daňového přiznání může vzniknout přeplatek, který finanční úřad vrací. Pokud vznikne daňová ztráta, lze ji přenést do dalších let, ale jen proti příjmům ze stejného práva duševního vlastnictví. V případě pochybností ohledně zdanění příjmů z daného práva duševního vlastnictví, tj. zda spadá pod IP BOX, je možné podat žádost o vydání závazného stanoviska polskou finanční správou.
Změny od roku 2026
Popularita IP Boxu přinesla i zpřísnění pravidel. Novela platná od 01.01. 2026, zavádí dvě hlavní změny:
- Podmínku zaměstnávání – slevu na dani budou moci využít pouze subjekty, které zaměstnávají alespoň 3 osoby na plný úvazek nebo mají obdobné výdaje na externí spolupracovníky. Nebudou se do toho započítávat propojené osoby (např. zaměstnaní rodinní příslušníci). Cílem je omezit využívání režimu IP BOX samostatnými freelancery bez reálné infrastruktury.
- Zahrnutí příjmů z IP Box do solidární daně u fyzických osob (OSVČ) – vysokopříjmoví podnikatelé budou nově odvádět 4 % solidární daň i z příjmů z IP Box. Solidární daň se platí od příjmů převyšujících 1 mln PLN brutto ročně.
Výše uvedená novelizace tedy dopadne hlavně na malé subjekty a OSVČ. Pro společnosti (daňové poplatníky daně z příjmu právnických osob) zůstává IP Box nadále atraktivní – zejména pro ty, které reálně vytvářejí pracovní místa a výzkumné kapacity.
Polský IP Box představuje legální a efektivní způsob, jak snížit daň z inovativních produktů na 5 %. V Česku prozatím podobný nástroj neexistuje – proto může založení dceřiné společnosti v Polsku znamenat významnou daňovou i strategickou výhodu. Při správném nastavení struktury a splnění formálních podmínek se tak může polský IP Box stát skutečným akcelerátorem inovací českých firem.