Podnikání s polskými obchodními partnery přináší mnoho příležitostí, ale také specifická právní rizika, o kterých čeští podnikatelé často nevědí. Jedněmi z nejvýraznějších rozdílů jsou různé aspekty nejpopulárnější formy podnikání v Polsku jako JDG (Jednoosobowa Działalność Gospodarcza), což je obdoba českého OSVČ. V Polsku je tato forma suverénně nejoblíbenější a tvoří přes 80 % všech nově vznikajících podniků. Mnoho polských podnikatelů vykonávajících podnikatelskou činnost touto formou dosahuje milionových obratů a zaměstnává desítky až stovky lidí, přesto veškeré právní vztahy takovéto „firmy“ jsou svázány s jedinou fyzickou osobou.
V minulosti v polském právu platilo, že smrtí takového podnikatele jeho „firma“ (v chápání podnikatelské činnosti) de facto zanikla, což způsobovalo obrovské problémy obchodním partnerům, zaměstnancům i dědicům, jelikož smrtí takovéhoto podnikatele zanikl subjekt, na který byly navázány veškeré právní vztahy spojené s podnikáním. Od roku 2018 však v Polsku platí zákon o svěřenské správě (Ustawa z dnia 5 lipca 2018 r. o zarządzie sukcesyjnym przedsiębiorstwem osoby fizycznej i innych ułatwieniach związanych z sukcesją przedsiębiorstw (t.j. Dz. U. z 2021 r. poz. 170).), který má zajistit kontinuitu podniku polské OSVČ i po smrti podnikatele – fyzické osoby. Pokud obchodujete s polskou OSVČ, „przedsiębiorcą prowadzącym jednoosobową działalność gospodarczą“, je pro vás klíčové vědět, jak tento mechanismus funguje a jak se bránit a vymáhat vaše nároky, pokud Váš obchodní partner nečekaně zemře.
CO JE TO SVĚŘENSKÁ SPRÁVA A PROČ NA NÍ ZÁLEŽÍ?
Svěřenská správa je nástroj, který umožňuje podniku polské OSVČ pokračovat v činnosti po smrti podnikatele až do doby, než dojde k definitivnímu vypořádání dědictví. Hlavní postavou je svěřenský správce (zarządca sukcesyjny), což je osoba oprávněná spravovat podnik, jednat jménem dědiců a pokračovat v plnění uzavřených smluv.
Z pohledu Vás, jako českého věřitele, je existence správce zásadní. Správce totiž:
- vystupuje v právním styku pod původní firmou (obchodním jménem) zemřelé polské OSVČ s dodatkem „v dědictví“ (w spadku);
- používá nadále původní daňové identifikační číslo NIP;
- může být žalován a sám žalovat ve věcech týkajících se podniku;
- má přístup k bankovním účtům „firmy“ a může z nich provádět platby.
Situace A: Podnikatel jmenoval svěřenského správce ještě za svého života
Toto je pro Vás nejbezpečnější scénář. Polský podnikatel (OSVČ) může jmenovat správce písemně a nechat ho zapsat do polského živnostenského rejstříku (CEIDG). V takovém případě se správce ujímá své funkce automaticky v okamžiku smrti podnikatele.
Pro Vás to znamená, že kontinuita obchodu není přerušena. Smlouvy nezanikají a svěřenský správce je povinen je plnit. Pokud Vám polská „firma“ dluží peníze, Vaším partnerem pro jednání o splacení se stává právě tento zapsaný správce.
Situace B: Podnikatel správce neurčil – co se děje nyní?
Mnoho polských podnikatelů bohužel plánování sukcese podceňuje. Pokud Váš obchodní partner, který je polskou OSVČ zemře a v rejstříku CEIDG není zapsán žádný svěřenský správce, nastává „období nejistoty“. Polské právo však dává dědicům a manželovi zemřelého možnost jednat i v této krizové situaci.
1. Právo jmenovat správce po smrti
Oprávněné osoby (manžel, dědicové, kteří přijali dědictví) mají dva měsíce od smrti podnikatele na to, aby správce jmenovali dodatečně. Toto jmenování musí být provedeno formou notářského zápisu a musí s ním souhlasit dědici kterým bude připadat 85% podíl v podniku. Po zápisu do CEIDG svěřenského správce, ten plně přebírá řízení „firmy“.
2. Nezbytné úkony (Czynności zachowawcze)
V onom dvouměsíčním okně, kdy správce ještě neexistuje, mohou určité osoby (typicky budoucí dědicové nebo manžel) provádět tzv. nezbytné úkony. Patří sem činnosti nezbytné k zachování majetku nebo pokračování provozu, například:
- uspokojování splatných pohledávek (placení dluhů);
- přijímání plateb od dlužníků z pohledávek, které vznikly před smrtí OSVČ;
- prodej oběžních aktiv, příp. zásob podléhajících rychlé zkáze.
Osoba provádějící tyto úkony jedná vlastním jménem, ale na účet budoucích majitelů podniku. Pro Vás jako českého obchodního partnera je důležité vědět, že pokud Vám taková osoba (např. vdova po podnikateli) nabídne plnění ze smlouvy, jste povinni jej přijmout, jinak ztrácíte právo na určité nároky z prodlení.
Dopady na smlouvy a pohledávky v přechodném období
Pokud správce nebyl jmenován za života, dochází k určitému „zmrazení“ smluvních vztahů.
- Odklad splatnosti: Běh lhůt pro splnění povinností ze smluv se v období od smrti podnikatele do ustanovení správce (max. na 2 měsíce) v zásadě pozastavuje. To znamená, že po dědicích obvykle nemůžete v tomto krátkém mezidobí chtít úroky z prodlení nebo smluvní pokuty za zpoždění.
- Právo pozastavit plnění: Obě strany (Vy i polská firma) máte právo se zdržet plnění svých povinností, dokud nebude jmenován svěřenský správce.
- Výjimka: Pokud osoba oprávněná k udržovacím úkonům nabídne plnění obchodnímu partnerovi „firmy“ zesnulého OSVČ (např. dodání zboží), tento obchodní partner je povinen plnění přijmout a plnit své protiplnění vyplývající z předmětného smluvního vztahu, tj. např. uhradit cenu zboží dodaného z „firmy“ zesnulého OSVČ (pokud tento obchodní partner nebude plnit, dostane se do prodlení).
Co když k jmenování správce vůbec nedojde?
Pokud uplynou dva měsíce a nikdo správce nejmenuje, oprávnění jmenovat správce zaniká. V takovém případě dochází k postupné likvidaci podniku v rámci běžného dědického řízení.
- Pracovní smlouvy: Pokud nebyl zapsán správce v okamžiku smrti, pracovní smlouvy polských zaměstnanců zanikají po 30 dnech, pokud v této lhůtě nebude ustanoven svěřenský správce, nebo některý z dědiců nepodepíše se zaměstnancem dohodu o trvání pracovního vztahu v dosavadním znění po dobu dědického řízení. To může vést k okamžitému zastavení výroby nebo poskytování služeb, což přímo ovlivní i Vaše zakázky 45.
- Administrativní rozhodnutí: Koncese a povolení (např. na dopravu či prodej alkoholu) obvykle zanikají po 6 měsících od smrti, pokud nebylo požádáno o jejich převod na dědice.
Praktické rady pro české podnikatele
Doporučujeme všem českým podnikatelům obchodujícím s polskými OSVČ (JDG) následující kroky k ochraně svých pohledávek a prevenci přípravných problémů s jejich vymáháním:
1. Prověřte rejstřík CEIDG
Před uzavřením většího kontraktu si partnera vyhledejte v polském živnostenském rejstříku (dostupný online na https://aplikacja.ceidg.gov.pl/CEIDG/CEIDG.Public.UI/Search.aspx). Hledejte kolonku týkající se svěřenského správce (zarządca sukcesyjny) – nachází se téměř na úplném konci údajů o daném podnikateli. Pokud tam nikoho nevidíte, v případě smrti obchodního partnera může být vymáhání dluhů mnohem komplikovanější.
2. Smluvní doložky o sukcesi
Do smluv s polskými OSVČ doporučujeme vkládat ustanovení o tom, že smrt podnikatele je důvodem k odstoupení od smlouvy nebo že se podnikatel zavazuje jmenovat svěřenského správce v určité lhůtě od uzavření smlouvy pod sankcí uložení smluvní pokuty. Polský zákon je v mnoha bodech dispozitivní, což znamená, že si v některých otázkách můžete v dané smlouvě dohodnout jiná pravidla než ta zákonná ohledně jejího trvání nebo zániku pro případ smrti obchodního partnera.
3. Jednání po smrti partnera
Pokud zjistíte, že Váš partner zemřel:
- Ihned zkontrolujte v CEIDG, zda byl jmenován správce nebo zda již byl publikován dodatek „v dědictví“ (w spadku), který by měl být zveřejněn neprodleně po smrti zůstavitele.
- Komunikujte se správcem, nikoliv přímo s dědici (pokud správce existuje). Správce je osobou, která ze zákona rozhoduje o běžných záležitostech firmy.
- Požadujte od správce informaci o tom, ve prospěch koho jedná (kdo jsou potvrzení dědicové „firmy“), jakmile mu tato informace bude známa.
4. Zabezpečení pohledávek
Svěřenský správce neodpovídá za dluhy podniku svým soukromým majetkem. Za dluhy vzniklé během správy odpovídají solidárně dědicové (majitelé podniku v dědictví). Pokud je situace firmy kritická, správce má povinnost podat návrh na prohlášení úpadku (insolvenci), a to i bez souhlasu dědiců. Jako věřitel máte právo podat návrh na vydání předběžného usnesení ve věci zajištění dědictví u soudu, pokud hrozí, že podnik, resp. „majetek firmy“ bude rozptýlen.
Závěr
Polská úprava svěřenské správy je pro české podnikatele dobrou zprávou, protože brání chaosu, který dříve nastával okamžitě po smrti polského obchodního partnera podnikajícího formou OSVČ. Je však nutné být aktivní. Pokud Váš polský dodavatel či odběratel podniká jako fyzická osoba, věnujte pár minut kontrole polského rejstříku. Prevence a správně nastavená smlouva Vám mohou ušetřit měsíce právních sporů v cizím jazyce a nejistoty ohledně Vašich peněz.
V případě, že se Váš polský obchodní partner ocitl v situaci sukcese a vy potřebujete pomoci s uplatněním svých práv v Polsku, neváhejte se na nás obrátit.