Pokud má český subjekt zájem založit na území Polska obchodní společnost, která je obdobou české společnosti s ručením omezeným, měl by zvážit možnost založení polské spółki z ograniczoną odpowiedzialnością.
Polská spółka z ograniczoną odpowiedzialnością (sp. z o.o.) je konceptuálně obdobná jako česká společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Obě tyto společnosti jsou právnickými osobami, které jednají s třetími osobami prostřednictvím svých volených orgánů. Společníci svoji účast v těchto společnostech nabývají splacením vkladů na základní kapitál těchto společností, díky čemu neodpovídají za závazky samotných společnosti. Společníci zprostředkovaně řídí tyto společnosti a vykonávají svá práva vůči těmto společnostem v rámci valných hromad.
Jak je možno dovodit z výše uvedeného, každá osoba, která má zkušenosti s vedením podnikatelské činnosti formou české s.r.o., se bude schopna orientovat v polské sp. z o.o. S ohledem však na skutečnost, že právní úprava obchodních společností v Polsku se v řadě ustanovení značně liší od české právní úpravy, jakož i s přihlédnutím k jazykové barieře, je možno doporučit, aby osoby, které mají zájem založit obchodní společnost v Polsku vyhledaly právní pomoc advokátní kanceláře, která se specializuje v polském právu obchodních společností a je schopna jednat s orgány Polské republiky bezprostředně v polském jazyce.
Sp. z o.o. může být založena jednou nebo více fyzickými nebo právnickými osobami, a to za účelem podnikání, anebo jakýmkoli jiným účelem, který není v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Polský zákoník obchodních společností [ustawa z dnia z dnia 15 września 2000 r. Kodeks Spółek Handlowych (Dz.U. Nr 94, poz. 1037 z późn. zm.)] vylučuje pouze možnost založení sp. z o.o., v případě, že jediným zakladatelem by byla jiná sp. z o.o., která má pouze jediného společníka.
Založení sp. z o.o. „tradičním způsobem“
Sp. z o.o., tak jako každá jiná kapitálová společnost, se zakládá uzavřením společenské smlouvy, resp. zakladatelské listiny (v případě zakládání sp. z o.o. jediným zakladatelem). Společenská smlouva musí být vyhotovena formou notářského zápisu sepsaného polským notářem a musí definovat zejména:
- Obchodní jméno, tedy firmu společnosti – ta může být zakladatelem zvolena libovolně, musí však vždy obsahovat označení „spółka z ograniczoną odpowiedzialnością”;
- Sídlo společnosti – uvedení obce, ve které se bude nacházet sídlo dané společnosti, ve společenské smlouvě není nutno uvádět přesnou adresu;
- Předmět podnikání nebo činnosti společnosti;
- Výši základního kapitálu;
- Informaci, zda společník může vlastnit pouze jeden nebo více podílů;
- Společníky a podíly nimi nabývané s určením jmenovité hodnoty těchto podílů;
- Dobu, na kterou je společnost zakládána;
- Podrobný popis nepeněžitých vkladů, pokud budou do společnosti spláceny;
Podpisem společenské smlouvy je ustanovena tzv. „sp. z o.o. v organizaci” („spółka z o.o. w organizacji”), toto je vývojové stádium společnosti, které trvá do zápisu sp. z o.o. do polského ekvivalentu Obchodního rejstříku – Krajowy Rejestr Sądowy (KRS). Polská sp. z o.o. ve své „dospělé“ formě vzniká, tak jako každá jiná kapitálová společnost, až dnem zápisu do polského obchodného rejstříku – KRS.
Institut sp. z o.o. v organizaci však plní několik důležitých funkcí. V polském právním řádu kapitálová společnost v organizaci (tj. také sp. z o.o. v organizaci) může jednat vlastním jménem, může nabývat práva, včetně vlastnického práva k movitým i nemovitým věcem, zavazovat se, žalovat a být žalovaná. Sp. z o.o. v organizaci tak může vlastním jménem nabývat majetek, což je významné zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že zakladatelé sp. z o.o. jsou povinni splatit své vklady na základní kapitál společnosti v plné výši před zápisem sp. z o.o. do KRS, tedy před vznikem dospělé sp. z o.o.
Po dobu existence sp. z o.o. v organizaci a před zápisem sp. z o.o. do KRS, tak jsou zakladatelé povinni:
- Splatit veškeré vklady na základní kapitál společnosti;
- Jmenovat členy představenstva společnosti;
- Jmenovat členy dozorčí rady, pokud její existenci ustanovili ve společenské smlouvě;
- Získat právní titul k nemovitosti, ve které bude společnost sídlit;
Pokud jde o vklady zakladatelů na základní kapitál společnosti, je nutno podotknout, že tyto vklady mohou být jak peněžité, tak i nepeněžité. Nepeněžitým vkladem mohou být movité a nemovité věci a také práva. Nepeněžitým vkladem však nemůže být poskytování služeb společnosti jejím společníkem.
Po splacení všech vkladů společníků na základní kapitál sp. z o.o. v plné výši a jmenování členů představenstva společnosti může být podán návrh k rejstříkovému soudu na zápis sp. z o.o. do KRS. Návrh na zápis do KRS podává představenstvo (anebo představenstvem zmocněný právní zástupce) zakládané společnosti, a to na internetovém portálu[1] elektronického systému rejstříkových soudů. K podpisu návrhu na zápis sp. z o.o. do KRS v internetovém portálu je nezbytný kvalifikovaný elektronický podpis, který může být používán ke kontaktu s úřady Polské republiky, nebo speciální elektronický podpis ePUAP. Elektronický podpis ePUAP může získat zdarma každá fyzická osoba, pokud v Polsku požádá o přidělení čísla PESEL (obdoba rodného čísla v ČR). V případě, že žádný z členů představenstva nedisponuje ani kvalifikovaným elektronickým podpisem ani podpisem ePUAP je nutné, aby představenstvo písemně zmocnilo polského advokáta k podání návrhu na zápis společnosti do KRS. V návrhu na zápis sp. z o.o. do KRS se uvádí:
- Obchodní jméno – firma společnosti;
- Sídlo a adresa společnosti;
- Výše základního kapitálu společnosti;
- Informace, zda společník může vlastnit pouze jeden nebo více podílů;
- Jména, příjmení a adresy členů představenstva a způsob zastupování společnosti představenstvem;
- Totožné jak výše uvedené údaje členů dozorčí rady, pokud byla v společenské smlouvě ustanovena;
- Informaci, zda společníci spláceli nepeněžité vklady;
- Čas trvání společnosti, pokud je definován;
- Pokud je společnost zakládána jediným zakladatelem, uvedení podrobných údajů jediného zakladatele s informací, že je jediným zakladatelem;
K návrhu na zápis společnosti do KRS se přikládá:
- Společenská smlouva;
- Prohlášení všech členů představenstva, že všechny vklady společníků na základní kapitál společnosti byly splaceny v plné výši;
- Usnesení společníků o jmenování členů představenstva a dozorčí rady, pokud byla ve společenské smlouvě ustanovena;
- Seznam společníků s uvedením jména a příjmení / firmy spolu s množstvím a nominální hodnotou podílů.
Po podání návrhu na zápis společnosti do KRS, soud ve většině případů ve lhůtě 30 dnů vydá usnesení o zápisu sp. z o.o. do KRS. Dnem vydání usnesení o zápisu společnosti do KRS vzniká „dospělá“ sp. z o.o.
Je nutno podotknout, že pokud návrh na zápis společnosti do KRS nebude podán ve lhůtě 6 měsíců od uzavření společenské smlouvy / sepsání zakladatelské listiny, anebo pokud rejstříkový soud vydá usnesení o odmítnutí zápisu společnosti do KRS, dochází k zániku sp. z o.o. v organizaci a rozvázání společenské smlouvy. V této situaci veškeré vklady splacené společníky na základní kapitál zakládané společnosti musí být společníkům vráceny a celý proces založení sp. z o.o. musí být realizován od začátku, tj. od uzavření nové společenské smlouvy / zakladatelské listiny.
Založení sp. z o.o. v elektronickém systému S24
Sp. z o.o. je také možno založit prostřednictvím elektronického systému S24[1]. V tomto elektronickém systému zakladatelé vyhotovují a podepisují společenskou smlouvu a veškeré zbývající doklady nezbytné k založení sp. z o.o. Tento způsob založení sp. z o.o. má tři významné nevýhody.
První je nutnost podpisu veškerých dokumentů vyhotovovaných k založení sp. z o.o. všemi zakladateli v elektronickém systému S24, a to buď kvalifikovaným elektronickým podpisem (který je uznáván polskými úřady), nebo elektronickým podpisem ePUAP. Pokud některý ze zakladatelů alespoň jedním z těchto elektronických podpisů nedisponuje, není možno sp. z o.o. založit tímto způsobem.
Druhou nevýhodou je, že v tomto elektronickém systému S24 společníci podepisují společenskou smlouvu na interaktivním formuláři. V tomto formuláři jsou uvedeny pouze předvolené varianty ustanovení. Společníci v tomto elektronickém formuláři nemohou do společenské smlouvy inkorporovat žádná dodatečná ustanovení nad rámec přípustných ustanovení vyplývajících z předmětného formuláře. Tímto způsobem může tedy být uzavřena pouze společenská smlouva v její základní, zákonem vyžadované podobě.
Třetí nevýhodou je, že do společnosti založené tímto způsobem není možno vložit nepeněžité vklady.
Založení sp. z o.o. v elektronickém systému S24 má také i své výhody.
Zaprvé, je méně nákladné.
Zadruhé, je méně časové náročné – v ideálním případě sp. z o.o. může být založena prostřednictvím elektronického systému S24 a následně zapsána do obchodního rejstříku za pouhých 24 hodin.
Zatřetí, elektronický systém S24 umožňuje společníkům přijímat různá usnesení, např. usnesení o změně společenské smlouvy (není tedy nutné přijmout usnesení o změně společenské smlouvy formou notářského zápisu).
Společenskou smlouvu sp. z o.o., která byla založena v elektronickém systému S24, je však možno změnit i tradiční formou – přijetím usnesení o změně společenské smlouvy formou notářského zápisu. Pokud společníci budou měnit společenskou smlouvu formou notářského zápisu, mohou do ní přidat dodatečná ustanovení, jejíchž zakotvení do společenské smlouvy nebylo možné v systému S24. Společníci mohou také při změně společenské smlouvy formou notářského zápisu rozhodnout o zvýšení základního kapitálu a splacení nepeněžitých vkladů do sp. z o.o.
Závěr
Jak je patrné, založení polské sp. z o.o. se v mnohém podobá založení české s.r.o., má však svá specifika, se kterými je naše advokátní kancelář perfektně obeznámena a je svým klientům schopna zajistit profesionální služby související se založením obchodní společnosti v Polsku s minimálními formálními požadavky kladené na samotné zakladatele.