Pobočka – organizační složka podniku – odštěpný závod
Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., v platném znění) pojem „organizační složka“ nahradil novým pojmem „pobočka“. Z tohoto důvodu budeme pojem organizační složka v právních předpisech hledat marně. Přitom platí, že pokud je pobočka zapsána do obchodního rejstříku, je „odštěpným závodem“.
Pobočka je samostatnou jednotkou mateřského podniku (zřizovatele) která je umístěna na území České republiky, a která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost. Jejím smyslem je provádění určité části podnikatelské činnosti zřizovatele, rozšiřování jeho tržní přítomnosti a zajišťování komunikace se zákazníky, obchodními partnery a orgány státní správy. Prostřednictvím odštěpného závodu tak může zejména zahraniční právnická (ale i fyzická) osoba podnikat na území České republiky. Vytvoření pobočky ve formě odštěpného závodu pak často na území České republiky využívají jak velké nadnárodní korporace se sídlem v zahraničí (banky, pojišťovny, telefonní operátoři a další), ale stejně dobře může fungovat i pro menší podnikatelské subjekty.
Pobočka tedy vznikne rozhodnutím jejího zřizovatele – zpravidla zahraniční společnosti. V názvu má zpravidla obsažen název zřizovatele (ale není to povinnost) a má povinný dodatek „organizační složka“ či „odštěpný závod“ (je-li zapsána v obchodním rejstříku). Výhodou je, že při založení odštěpného závodu není třeba vytvářet žádný základní kapitál, neboť nadále zůstává součástí svého zřizovatele a nemá vlastní statutární orgán, nicméně musí mít svého vedoucího. Vedoucí odštěpného závodu nemá tak rozsáhlé povinnosti a práva jako členové statutárních orgánů obchodní společnosti a jeho pozice se proto liší. Vedoucí odštěpného závodu pak zahraniční osobě odpovídá za jeho řádný provoz a také za dodržování předpisů. Osobu vedoucího je proto důležité vybrat s náležitou pečlivostí. Může jít i o člověka, který zastává nějakou funkci v samotné zahraniční právnické osobě. Tento vedoucí pak zastupuje odštěpný závod v rozsahu svého zákonného oprávnění navenek, přičemž toto jeho zástupčí oprávnění vzniká okamžikem zápisu vedoucího do obchodního rejstříku – zápis má v tomto směru konstitutivní účinky.
Proces založení odštěpného závodu je jednoduchý, avšak o něco časově náročnější, než založení např. společnosti s ručením omezeným, nicméně výhody v daňových vztazích a v jednodušší správě, než v případě samostatné společnosti, mohou v některých směrech převážit. Na počátku je nutné rozhodnutí zřizovatele o založení odštěpného závodu. Následuje zápis do obchodního rejstříku a vyřízení potřebných živnostenských oprávnění. Předložit je nutno celou řadu právních dokumentů, přičemž veškeré úkony v ČR lze činit v zastoupení např. advokátem s plnou mocí.
Účtováním odštěpného závodu se výslovně nezabývá žádný právní předpis, protože účetní předpisy neřeší účetnictví vnitropodnikových útvarů a odštěpný závod je vnitropodnikový útvar. V praxi pak odštěpný závod jako účetní jednotka povinen vést samostatné účetnictví, a sestavovat účetní závěrku, nicméně zisk je součástí výsledku hospodaření zřizovatele. Za každé zdaňovací období je odštěpný závod povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob dvakrát – ve státě, kde je zřízen a současně i prostřednictvím svého zřizovatele ve státě, kde má zřizovatel daňový domicil. Je vhodné, aby si odštěpný závod zpracoval vnitřní směrnici, která upraví problematiku účtování.
Poměrně zajímavou novinkou je možnost ustanovit více než jednoho vedoucího odštěpného závodu, což může být pro řadu zřizovatelů velmi praktické. Vedoucí je povinen zastupovat organizační složku osobně. Není tedy možné, aby vedoucí delegoval toto své oprávnění jako celek na další osobu – např. aby udělil plnou moc někomu jinému (manažerovi, advokátovi).
Závěrem poukazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 15. června 2023, v němž se tento soud zabýval otázkou oprávněnosti živnostenského úřadu požadovat po zahraniční právnické osobě se sídlem v EU pro účely ohlášení volné živnosti předložení dokladu o založení odštěpného závodu v ČR. Nejvyšší správní soud v této věci dospěl k závěru, že právnické osoby se sídlem v EU mohou v ČR ohlásit živnost, aniž by měly povinnost být zapsány v českém obchodním rejstříku či musely v ČR založit pobočku nebo odštěpný závod. Nutno mít na paměti, že výše uvedené se uplatní pouze pro zahraniční právnické osoby, které mají sídlo v jiném členském státě EU, tedy na případy zahraničních právnických osob se sídlem mimo EU tento závěr aplikovat nelze.
Působení či existence odštěpného závodu končí jeho zrušením. V době mezi jeho zrušením a výmazem z obchodního rejstříku je především nutno zajistit souhlas příslušného finančního úřadu s výmazem odštěpného závodu. Zrušení odštěpného závodu je tak mnohem jednodušší než například likvidace společnosti s ručením omezeným Pokud ovšem dojde k zániku zřizovatele, pak odštěpný závod zaniká současně s ním – takový následek je daný povahou odštěpného závodu.