Odštěpný závod je pobočkou zřizovatele – zpravidla zahraničního podnikatelského subjektu – zapsanou v obchodním rejstříku a jako takový vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost. Odštěpný závod nemá právní subjektivitu a veškerá právní jednání jsou tak prováděna jménem zřizovatele, který je vlastníkem odštěpného závodu.
V čele odštěpného závodu je vedoucí odštěpného závodu, který zastupuje zřizovatele ve všech věcech, které se týkají tohoto odštěpného závodu. Oprávnění zastupovat zřizovatele lze označit jako zastoupení přímé, neboť vedoucí odštěpného závodu jedná jménem a na účet zřizovatele. Za odštěpný závod má právo jednat i přímo sám podnikatel, který tento odštěpný závod zřídil, zpravidla tedy statutární orgán zřizovatele. Oprávnění zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu, vzniká dnem, ke kterému byla tato osoba jako vedoucí odštěpného závodu zapsána do obchodního rejstříku a má v tomto směru konstitutivní účinky.
Uvedená skutečnost nicméně neznamená, že by s ohledem na konstitutivní účinky zápisu neměl vedoucí odštěpného závodu před jeho provedením žádné oprávnění zastupovat zřizovatele, neboť se uplatní právní úprava obsažená v § 430 odst. 1 občanského zákoníku, podle které může podnikatele zastupovat osoba, kterou podnikatel při provozu obchodního závodu pověřil určitou činností, a to ve všech jednáních, k nimž při takové činnosti obvykle dochází.
Zastoupení vedoucím odštěpného závodu vzniká v důsledku projevu vůle zřizovatele, což odpovídá charakteristice smluvního zastoupení, ale současně rozsah tohoto zastoupení není vymezen podnikatelem, jako je tomu u standardních typů smluvního zastoupení, nýbrž přímo zákonem, což odpovídá charakteristice zastoupení zákonného.
Ustanovení osoby vedoucího odštěpného závodu je zpravidla součástí rozhodnutí zřizovatele, kterým zřizovatel projevuje svoji vůli zřídit odštěpný závod. Jak je již zmíněno výše – z ustanovení § 503 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku vyplývá, že oprávnění vedoucího odštěpného závodu k zastupování podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu je vázáno na okamžik zápisu vedoucího odštěpného závodu do obchodního rejstříku.
Oprávnění zastupovat zřizovatele vyplývá přímo ze zákona, nicméně tento vztah vedoucího odštěpného závodu a zřizovatele je nutno nějak právně ukotvit. Dle právní praxe se tak může stát zejména na základě smlouvy pracovní, případně na základě smlouvy příkazní. Lze nalézt i názory, že na vztah zřizovatele a vedoucího odštěpného závodu se uplatní ustanovení § 59 a násl. zákona o obchodních korporacích upravující smlouvu o výkonu funkce.
Jistě lze vést diskuzi na téma, zda pozice vedoucího odštěpného závodu vykazuje prvky závislé práce či nikoli, nicméně odbornou praxí je plně aprobováno, že je ukotvitelná klasickou pracovní smlouvou. K této otázce se vyjádřil i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 29.10.2021, kdy konstatoval, že rozhodující skutečná povaha vykonávané činnosti. Pokud tedy činnost vedoucího odštěpného závodu vykazuje znaky závislé práce (její znaky současná právní úprava vymezuje tak, že je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně), jde o pracovněprávní vztah bez ohledu na obsah ujednání mezi nimi. V takovém případě je však nutno mít na paměti, že se uplatní všechny pracovněprávní instituty, včetně případné limitace odpovědnosti za škodu či výpovědní doby atp.
Realita je taková, že problematika vedoucího odštěpného závodu je v právních předpisech upravena velmi sporadicky a ani judikatura není v tomto směru nijak bohatá. Osobně se kloním k tomu závěru, že pozice vedoucího odštěpného závodu je odlišná od pozice člena statutárního orgánu společnosti, a to zejména z těchto důvodů:
– vedoucího odštěpného závodu jmenuje a odolává statutární orgán zřizovatele (jednatel či představenstvo) a vedoucí odštěpného závodu je tak v podřízené pozici vůči statutárnímu orgánu společnosti;
– statutární orgán společnosti zastupuje danou společnost ve všech věcech, týkajících se dané společnosti, kdežto vedoucí odštěpného závodu zastupuje danou společnost pouze ve věcech, které se týkají tohoto odštěpného závodu;
– člen statutárního orgánu se stává jeho členem na základě jmenování (či zvolení) společností a zápis do obchodního rejstříku není konstitutivní, jako je tomu u vedoucího odštěpného závodu.
V situaci, kdy je do pozice vedoucího odštěpného závodu ustanoven některý ze stávajících vedoucích zaměstnanců zřizovatele je pak z pohledu případného uplatnění zákazu souběhu funkcí nutno se klonit k tomu závěru, že okamžikem vzniku funkce vedoucího odštěpného závodu automaticky nezaniká stávající pracovní poměr. Mám naopak za to, že v případě odvolání vedoucího odštěpného závodu jeho pracovní poměr založený dřívější pracovní smlouvou nadále trvá. K tomuto závěru se kloním zejména proto, že pozice vedoucího odštěpného závodu se liší od pozice člena statutárního orgánu a má blíže k např. k prokuře, u níž se zákaz souběhu funkcí neuplatní.
Na rozdíl od jeho vzniku neupravuje občanský zákoník výslovně otázku, kdy zastoupení podnikatele vedoucím odštěpného závodu zaniká. V odborné literatuře lze dohledat názor, že k zániku zastoupení vedoucím odštěpného závodu dochází již okamžikem odvolání vedoucího odštěpného závodu z funkce nebo uplynutím doby, na kterou byl vedoucí odštěpného závodu do funkce ustaven. Na druhou stranu – je-li zápis do obchodního rejstříku konstitutivní, pokud jde o oprávnění zastupovat podnikatele ve věcech odštěpného závodu, pak lze vyslovit i ten závěr, že k zániku zastoupení dochází až výmazem vedoucího odštěpného závodu z obchodního rejstříku. Skutečnost, že zákon neupravuje zánik funkce vedoucího odštěpného závodu, rozhodně nepomáhá nalézt jednoznačnou odpověď na tuto otázku.
Autor
David Troszok, advokát