Odmítnutí důvodného požadavku na odstranění vady díla opravou
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4980/2014, ze dne 30. 3. 2016:
Jestliže zhotovitel nevyhoví důvodně uplatněnému požadavku objednatele na bezplatné odstranění vady díla opravou a náklady účelně a předvídatelně vynaložené na odstranění této vady převyšují slevu z ceny díla odpovídající této vadě, jsou tyto náklady v rozsahu převyšujícím slevu z ceny újmou reparovatelnou prostřednictvím náhrady škody.
V situaci, kdy zhotovitel splnit svou povinnosti odmítl a vadu neodstranil, nelze po objednateli spravedlivě požadovat, aby se musel pro zachování jiných práv podle § 440 odst. 2 obch. zák. nejprve splnění domáhat v soudním řízení, včetně řízení vykonávacího, a vyčkat jejich bezvýslednosti. Účelem § 440 odst. 2 ve spojení s § 564 větou první obch. zák. nepochybně není znemožnit objednateli dosažení efektivního uspokojení nároků na reparaci celkové újmy způsobené porušením smlouvy a nutit ho snášet po celou dobu potenciálně dlouhotrvajícího soudního řízení důsledky neopravené vady.
V souzené věci se žalobce jako objednatel domáhal po žalované jako zhotoviteli odstranění celkem 38 v žalobě specifikovaných vad díla (stavby rodinného domu) anebo slevy z ceny díla ve výši 1 728 150 Kč a dále zaplacení částky 802 567,50 Kč jako náhrady nákladů, které vynaložil v souvislosti s odstraněním vady spočívající v chybném provedení základové desky. Stran posledně uvedené částky vzal žalobu co do 310 705,50 Kč zpět a upřesnil, že za odstranění vad, jejichž příčinou byla špatně uložená základová deska, zaplatil třetí osobě částku 707 327,25 Kč, z čehož částka 215 465,25 Kč představuje majetkovou újmu spočívající ve vadném plnění jako takovém a částka 491 862 Kč majetkovou újmu spočívající v nákladech vynaložených v souvislosti s vadným plněním.
Poté, co ve věci opakovaně rozhodovaly soudy nižších stupňů a rozhodoval též Nejvyšší soud, zůstal předmětem řízení nárok na zaplacení částky 491 861,50 Kč, kterou žalobce požaduje z titulu náhrady škody vzniklé v důsledku vadného plnění zhotovitele (ve zbytku byla žaloba úspěšná zčásti, co do požadavku na odstranění 34 vad opravou nebo zaplacení částky 314 840 Kč z titulu slevy z ceny díla).
Nejvyšší soud v projednávané věci sice řešil otázku dle právního stavu platného a účinného před 01.01.2014, tedy v režimu obchodního zákoníku (z.č. 513/1991 Sb.), nicméně vyslovené závěry je možno aplikovat i na současnou situaci, neboť i současná právní úprava vychází ze zásady plné reparace způsobené újmy, neboť na objednatele nemají být bezdůvodně přednášeny důsledky vadného plnění zhotovitele. Objednatel musí mít právní možnost dosáhnout náhrady veškeré újmy, která mu vznikla v důsledku vadnosti plnění; v rozsahu, v němž nelze uspokojení dosáhnout uplatněním nároků z vad, má objednatel nárok na uspokojení z jiných právních důvodů, zejména z titulu náhrady škody ve výši, v níž byl její vznik předvídatelný.
Nad rámec uvedeného považuje Nejvyšší soud za vhodné připomenout nejen to, že ve světle jeho judikatury právo na náhradu škody není podmíněno uplatněním nároku na slevu z ceny díla (srov. např. usnesení ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2148/2010), nýbrž zejména též že v situaci, kdy zhotovitel odmítl vyhovět důvodnému požadavku na odstranění vad díla, může objednatel požadovat slevu i dodatečně, bez ohledu na to, zda vadu již nechal odstranit třetí osobou (srov. rozsudek ze dne 20. 8. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4167/2014, schválený dne 13. 1. 2016 občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu k uveřejnění ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu).
Autor: Mgr. David Troszok, advokát